Vánoce plné kouzel

9. února 2014 v 11:56 | Teia |  Chrisova vánoční hra

"Obdržel jsem lokaci," oznámil Andrej týmu o tři dny později. Vejce Chrisovi neodevzdali. Od zadaného termínu uplynul již celý den, proto každý očekával spíše výhružku nebo vydírání.
"K čemu?" zeptala se Amelai.
"Nepřišla k ní žádná další poznámka. Jen místo a čas."
"A...?" Amelai zmateně svraštila obočí.
"Dnes o půlnoci. Na Staromětském náměstí."
"Má cenu tam chodit?" Cealah se návrh nezdál. Ze všeho nejvíc toužila vrátit se domů.
"Já bych šla," Saskia promluvila velmi tiše - ale poprvé za celé tři dny se vůbec ozvala.
"Nevidím důvod, proč ne. Sayako, trochu nám to přibliž."
Sayaka na Andrejův příkaz vytáhl mapu Evropy a poklepal na malinkatý nápis 'Česká republika'. "Staroměstské náměstí se nachází v Praze, což je hlavní město České republiky. V blízkosti je přístupný jeden portál patřící pod Škorpiona. Procházeli jsme jím nedávno při řešení Chrisova druhého úkolu. Nepovažuji takový postup za nebezpečný - jedná se o místo s mnoha únikovými cestami."
Vytáhl jinou mapu a navrhl několik postupů.
Nikdo si nechtěl přiznat, že celá jejich práce vyšla vniveč. Souhlasili k poslednímu uposlechnutí Chrise. Každému však bylo jasné, že Aislin o veškerou naději přišla ve chvíli, kdy odmítli vydat fénixe.
Na Staroměstské náměstí dorazili s čtvrhodinovým předstihem.
"Proč je všude tak prázdno?" Cealah pojala podezření.
Paipot znal odpověď mnohem logičtější, než si Cealah představovala. "Je Štědrý večer. Vánoční svátky jsou v této oblasti poměrně populární. Všichni slaví doma."
"A ten strom?" Amelai poukázala na vysoce se tyčící jehličňan.
Paipot pokrčil rameny. "Česká tradice..."
Ale Saskiu nezajímal strom. Se Sayakovou pomocí zrušila maskovací kouzlo, které pulsovalo v okolí. A před nimi, přímo pod nejnižší větví, se objevil dárek. Byl velký, dlouhý a úzký, úhledně zabalený do rudého papíru.
"To je od Chrise..." zašeptala Saskia a rozeběhla se k balíčku. Rostl v ní neodbytný pocit neklidu a napětí.
Padla na kolena a zuřivě servala balící papír z dárku. Pod ním narazila na dřevo. Jen prostá, dřevěná krabice. Na horní straně bylo ozdobným písmem vyryto "Veselé vánoce". Andrej a Amelai se postavili Saskie po boku. Saskia se zhluboka nadechla a odklopila víko.
A tam ležela její noční můra. Aislin. Vypadala úplně stejně, jako si ji pamatovala. Ale její pleť byla chladná, obličej bez výrazu, tělo nehybné. Jeden z Chrisových zaměstanců ji musel převléct do čistě bílých šatů. Levá ruka chyběla.
Ze Saskii vyšel pouze přidušený zvuk. Dýchala rychle a přerývavě. Její teplota - v důsledku většího okysličení těla a citovému traumatu - prudce rostla. Začalo hrozit, že vzplane. Začala upouštět.
Amelai ji pevně obejmula a přitiskla si ji k sobě. Konejšivě ji hladila po vlasech a zádech. Nedokázala ji zvednout, proto klesla za ní na zem.
Andrej s kamenným výrazem ve tváři pokynul týmu, aby Aislin opět zavřeli. Pověřil Cealah dohledem na bezpečný přesun těla zpět do Feutei.
Všichni účastníci Chrisovy hry odešli v pochmurné náladě s pocitem zklamání. Na Zemi za sebou zanechali pouze Andreje, Amelai a zoufalou Saskiu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.