Advent plný mystérií

22. prosince 2013 v 11:00 | Teia |  Chrisova vánoční hra

Cesta do hlavního stanoviště se táhla. Omezení fyzického světa přiváděla Saskiu k šílenství. Co by teď dala za obyčejný teleport!
Dvě ulice před cílem ji zarazila vánoční dekorace v oknech jednoho z domů. Všimla si adventního věnce s hořící svíčkou. Zřejmě zde bydlela rodina Evropanů. Znepokojeně se zasmála při představě, jak blázniví museli svým spoluobčanům připadat. Doufala, že tím na okolí nepřivolali příliš pozornosti.
Na základně pak našli drobné zařízení se slíbenou zprávou. Zapli jej a před nimi se objevil Chrisův obraz.
"Zklamali jste mě," prohlásil a zavrtěl hlavou. "Takhle ošklivě se mě snažit podvést. To jste si mysleli, že si ničeho nevšimnu? Ne, odmítám věřit, že byste byli tak hloupí nebo naivní."
Odmlčel se a nasadil svou přísnou tvář. Saskia se cítila zahnaná do kouta. Věděla, že záznam jim nemůže nijak uškodit a že je Chris nemůže spatřit, přesto ji zalila vlna strachu. Když konečně opět promluvil, musela se opřít o zeď. "Chtěl jsem vás nechat, ať si své přátele zachráníte, ale ať se z toho dostanou sami. Jistě to zvládnou. Není času na zbyt. Protože jste v úkolu selhali, musíte své činy napravit. Doneste mi dívku. Za každé dva dny, kdy ji nebudu mít u sebe, dostanete část své výhry."
Každý v místnosti tušil, že "část výhry" je jen eufenismus pro tělesný odřezek Saskiiny sestry.
"Ve chvíli, kdy mi ji přivedete, jsem ochotný na celou záležitost zapomenout." Varovně zvedl prst. "Naposledy."
Obraz zmizel. Zbyla po něm jen výhružka nebezpečně visící ve vzduchu.
Cealah se odpojila od skupinky, aby připravila nálev pro Aislinu ruku. Nelíbilo se jí to - tohle by měla být práce Amelai nebo Sayaky, rozhodně ne její. A navíc to shledávala zbytečné. Až Aislin zachrání, pravděpodobně jí nechají vyrůst ruku úplně novou.
Saskia se pověřila rolí vůdce. Měla na to rodinné právo. Nikdo neprotestoval.
"Má někdo ponětí, jak Cathelanku najít?" zeptala se zbytku svého týmu. Ten zabořil oči do země.
"Její pozici znal jenom Andrej." Jen Paipot nalezl odvahu vyslovit myšlenku všech.
"Ptala jsem se, jestli ještě někdo jiný ví, jak to udělat." Saskie docházela trpělivost. Situace ji nadmíru stresovala. Nikdo neodpověděl.
Povolily jí nervy a zařvala: "Tak na co čekáte! Sama se nenajde! Přijděte na něco! Šup, šup!"
Pomalu se rozdělili do menších skupin a rozešli se do pokojů. Snad cokoliv jim přišlo lepší než Saskiin vyčítavý pohled.
"Kdyby mě někdo potřeboval, budu se ji snažit najít ve svém pokoji," zamrmlala na ně a odebrala se k sobě, zanechávaje je s pocitem, že další vůdce přišel o své mentální zdraví.
Uklidnila se, otevřela okno a posadila se na postel. Snažila se v sobě probudit Andrejovu schopnost slyšet svět. Patřila k těm málo jedincům, kteří se o této stránce jeho osobnosti dozvěděli. Netušila však, že nešlo o schopnost vrozenou, že si ji musel pracně vyprosit, a že jeho předchůdce ji považoval za prokletí. Po každém nevydařeném pokusu v sobě cítila silnou frustraci a bezmoc. Kdyby se jí to povedlo, dokázala by dívku najít během pár setin vtěřiny. Byla přesvědčená, že právě tak Cathelanku objevil Andrej. Svým zvláštním původem jistě zářila jako maják.
Cealah bez zaklepání vtrhla do Saskiina pokoje a přerušila tok jejích myšlenek.
Saskia vzhlédla s nadějí v očích. "Máte ji?"
Cealah zavrtěla hlavou. "Ne, ale..."
"Tak co tu děláš?" Saskia chtěla zařvat, z úst jí ale vyšel jen unavený vzdech.
"Já jen... přemýšlela jsem."
"A došla jsi k závěru tak zajímavému, že se o něj se mnou musíš dělit?"
"No... říkala jsem si, proč by ji Chris chtěl. Jsou přeci mnohem snadnější způsoby, jak získat informace - a on je určitě dávno má. Tak proč by chtěl zrovna tuhle expertku..."
"Myslíš, že Chris ví, že je přeživší?"
Cealah přikývla. "Jestli je to pravda, pak je opravdu vzácná. A vzácné věci by se neměly..."
"Ne! Ne! Ne! Chceš ji jentak nechat? Ani náhodou! K tomu nesvolím! To by bylo jako zabít Aislin!"
"Je opravdu..."
"Ne! Prostě ne! Najdete ji a přivedete mi ji! Konec diskuze!"
Cealah si povzdychla. "Doufám, že přijdeš k rozumu."
Jejich rozhovor přerušila rána z obýváku. Ihned se tam rozeběhly. Uprostřed místnosti stála neznámá dívka.
"Hledáte mě?" Lehce naznačila úsměv.
Saskia jako by ztuhla šokem, slova se tak musela ujmout Cealah. "Dívka z Cathely?"
Návštěvkyně přikývla. Pořádně si ji prohlédli. Očekávali, že se bude maskovat za asiatku, ale na dívce převažovaly Cathelské rysy - drobný, zpláclý nos, mělké, lehce šikmé modré oči, světlá porcelánová pleť s lehkým nažloutlým podtónem. Obličej jí rámovaly splihlé zlaté vlasy, prozrazující únavu, kterou ze zbytku jejího těla vyčíst nedokázali.
"Pak hledáme tebe," přikývl Paipot.
Dívka se zasmála, tóny vycházející z jejího hrdla by si však nikdo s lidskými zvuky nespojil - dosahovaly přílišných výšin. Mohlo se zdát, že snad i zvonily. "Také jsem slyšela, že mě chcete odevzdat Chrisovi."
Paipot si ji přezíravě změřil. "Kde jsi to slyšela?"
"Pošeptal mi to ptáček zpěváček." Nikdo neodpověděl, dívka tedy pokračovala, aby přerušila napjaté ticho. "Co se mnou máte v plánu, když jste si mě tak hezky našli?"
"Ty jsi si našla nás," opravila Cealah drobný detail.
Cathelanka její poznámku úplně odignorovala. "Jsem ochotná spolupracovat."
To Saskiu konečně probralo z šoku. "Jsi?" vydechla překvapeně.
"Ano."
"Proč? Co bys za to požadovala?"
Dívka pokrčila rameny. "Váš přítel mě odhalil. A takové věci se rozšiřují rychle." Odmlčela se. "Azyl. Ve vaší zemi. Abych tam mohla zůstat a nemuset se pořád jen skrývat."
Saskia bez přemýšlení souhlasila.
"Ale ty nemáš právo..." vyhrkl Paipot.
Saskia se na něj zle podívala. "Nejsi v pozici, kdy bys mi mohl vykládat má práva."
Obrátila se zpět k dívce. "Jsem ochotná jednat. Jaký máš plán?"
"Snadné. Vy mě svážete a odvedete ke Chrisovi. Ve vhodnou chvíli uteču. Zamířím přímo do Feutei, kde od vás budu očekávat vlídné přijetí."
"To by nefugnovalo."
Saskia se na Paipota opět zle podívala. "A to jako proč?"
"Chris by nás za... Jak bylo to jméno?" podíval se tázavě na Cathelanku.
"Říkejte mi Lea."
"Takže ve chvíli, kdy Lea uteče, nás za ní Chris prostě pošle znovu."
Lea se zasmála. "Tak prostě počkám do konce vašich úkolů. Vyřešeno."
"Ale my nevíme, kdy tohle skončí."
"To jako vážně?" pozvedla Cathelanka obočí. "Vy nejste nejjasnější hvězdy, co?"
"Ehm..." Cealah se nervózně ošila.
Lea si povzdechla. "Devět úkolů pro devět séculí. Každý úkol pro jednoho z vás."
"Ale úkoly děláme naprosto náhodně. Nemáme dopředu domluvené pořadí."
"Věříte na náhodu? Nevidíte, jak s vámi Chris manipuluje?"
Neodpověděli.
"To beru jako souhlas. Kdo si mě chce svázat?"
Saskie běžely hlavou možné neúspěšné průběhy akce, ale ignorovala je. Pro Aislin by riskovala i drahocenější životy než Lein.
Svázali Leu a vydali se do staré továrny. Blížila se čtvrtá hodina ranní, proto ulice nebyly tak přeplněné jako přes den.
"Co teď?" zašeptala Cealah a položila omráčenou Cathelanku na zem. Dopad jejího těla zvedl vlnu prachu. "Necháme mu ji tady na pospas?"
"Co jiného?" zamručela Saskia. Únava na ní začala být víc než viditelná.
Najednou je oslnily dva silné reflektory namířené přímo do očí bezbranných séculí. Chris ovšem nepočítal s ohnivou podstatou této rasy a s odolným zrakem nepoškoditelným jakoukoliv intenzitou světla. Ze tmy se pak ozvalo tiché zatleskání. Světlo reflektorů kdosi ztlumil a mezi nimi se objevil Chrisův obraz.
"Jsem rád, že jste se učinili správné rozhodnutí. Mám z vás radost - nechtěli bychom přeci porcovat naši drahou Aislin, že?" Po krátké pauze pokračoval. "Vaši přátelé se ještě na svobodu nedostali, nicméně věřím, že tak brzy učiní a pro příští úkol budete již v kompletním sestavení. Rovněž doufám, že jste se poučili. Máte půl hodiny na opuštění budovy a přilehlých ulic, poté sem nakráčí mí lidé. A věřte, o takové setkání nestojí ani jeden z nás."
Skupina se pomalu odebrala na základnu, zanechavši Cathelanku za sebou. To ráno si odnesli jen chmurné myšlenky.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.