Vánoční seznam přání

21. října 2013 v 0:45 | Teia |  Chrisova vánoční hra

Další neúspěšný den v kanálech. Do hotelu - sve kterém si skupinka zřídila dočasné stanoviště - se museli proplížit temnými uličkami a vchodem pro personál, aby nevzbudili nechtěný rozruch. Byli špinaví a silně zapáchali, rozhodně by nepřilákali ten dobrý typ pozornosti. Při čekání na sprchu poté každý zalitoval, že si pro devět lidí pronajali pouze jeden dvoulůžkový pokoj.
"Myslím, že už nikdy nevyčichnu," zazoufala si Cealah.
Saskia na ni místo odpovědi jen zasyčela. Týden neúspěšného hledání ji dokonale frustroval. A kdo by se divil, když za neúspěch by zaplatili životem její sestry.
"Projdeme si to znovu," zavelela nakonec a znaveně se sesunula na podlahu. Daleko raději by se posadila na židli, ale místnost nedisponovala dostatkem nábytku. "Jsme si naprosto jistí, že jsme ve správném městě?"
Zbytek týmu se na ni zoufale podíval, ale nikdo si nedovolil ji umlčet. Nechtěli už se zabývat tímto tématem. Dosud se nikam neposunuli.
"Ano," zabručel Knute otráveně a pokračoval ve svlékání.
"A určitě máme hledat v kanálech..."
"Co jiného bys označila za království krys?" Cre těžce nesla, že je až třetí v pořadí na místo vůdce. Proto na své kolegy tak často vyjížděla.
"O království krys se tam vlastně ani nemluví." Sayaka si jako obvykle přišel nad věcí. Dle svého mínění si zasloužil úctu všech, protože celý svůj život zasvětil studiu namísto boji. Věřil, že patří k největším myslitelům, a přestože se snažil nepodstrkovat to ostatním, jen málokdy s nimi měl trpělivost.
"Pořád řešíte to samé?" přerušil je Andrej. Zjevil se znenadání v oblaku páry a třel si mokré vlasy ručníkem. "Jdu si lehnout. A vy byste měli jít taky. Zítra nás čeká stejný program."
Následujícího rána jim Sayaka předložil vypracovaný plán.
"Přemýšlel jsem celou noc a sestavil tento seznam možností. Mluvil tam o hnisu a už minule nás poslal za lidmi nepoznanýma tvorama. Mohlo by jít o kuelby nebo nějaký poddruh irinů. Zvažoval jsem i visvi, ale na ty tu bude asi příliš zima. Nakreslil jsem mapky, při hledání se rozdělte na čtyři týmy po dvou."
Rozdal přesné nákresy pražského kanalizačního systému, vysvětlil svůj systém popisků a odebral se do postele. Těšil se, až se pořádně vyspí - naposledy se mu to podařilo před dlouhými třemi týdny.
Po menších domluvách vyrazili.
Knute skončil ve dvojici s Amelai. Litoval ji. Jako každý i on věděl, jak byla zakoukaná do Andreje. Mnohem raději by se spárovala s ním.
Ale mohla být ráda, že rozdělení dopadlo takhle - právě tomuto tandemu se totiž poštěstilo.
Procházeli nekonečnými chodbami, které jako by se ani neměnily. Každá vypadala stejně a úsek od úseku je bylo těžší rozeznat. Pak ale Amelai zakopla o krabici. Přiložená kartička radila jít do leva. Uposlechli. Na dalším rozcestí nalezli prázdný flakonek a další papírek s pokyny. Jak postupovali, upozorňovali ostatní na svou pozici. Za necelou třičtvrtě hodinu došli k desátému, a poslednímu, flakonku. Počkali na ostatní a další cestu absolvovali společně. Jak postupovali dál, voda kolem jejich kotníků houstla a začala zapáchat.
"Žádné instrukce v tomhle rohu," oznámil Paipot. Další nápovědu však již nepotřebovali - v chodbě napravo od nich cosi hlasitě zapištělo. Obrátili se za tím zvukem a spatřili, jak se k nim pomalu plazí hadovité stvoření. Pod nánosem špíny prosvítala jasně bílá pokožka.
"To je kuelby?" žasla Cealah. "Nikdy jsem nic podobného neviděla."
"Tak zmlkni. Je slepý, ale jeho sluch je lepší než perfektní." Paipot, navzdory obsahu své věty, promluvil klidným a přátelským hlasem.
"Dle flakónků předpokládám, že Chris chce, abysme mu odebrali jed," zamyslela se Cre, naprosto ignorujíc poznámku o tichu.
Do jednoho se ušklíbli nad tou představou.
"Rozložte se po celé délce těla a držte mi jej. Saskio, budeš drž hlavu. Amelai, pomůžeš mi s odsáváním." Andrej opět převzal vedení.
"Hurá do toho," zamumlala Amelai potichu a uposlechla slov svého vůdce.
Práce to nebyla ani tak nebezpečná, jako spíše nechutná. Kuelbyové, od přírody klidná a mírumilovná zvířata, se pohybují velmi pomalu. Mezi jejich jediné obrané mechanismy se počítá smrad a ne moc silný jed.
Andrej zavíčkoval poslední flakon. "Zabijte ho."
"Ne, prosím!" uklouzlo Amelai. Přiložila si ruku na ústa, když jí došlo, co právě řekla. Andrej se na ní otočil a věnoval jí pobavený pohled.
"Dobře, je to tvoje starost. Zařiď, ať je do půl hodiny z cesty. A je mi jedno, co s ním uděláš. Nejlepší by bylo, aby opustil Zemi. Přeci bys ho tady nenechala trpět."
V očích se jí zaleskly slzy. Polkla je a přikývla. Ten Andrej, kterého znala a chtěla, se před jejíma očima pomalu měnil v chladnokrevného vůdce. Nemohla uvěřit, že se mu právě postavila. Nemohla uvěřit, že by ji tu nechal samotnou, aby se s novou situací vypořádala.
Paipot otočil poslední nápovědu. "Další vzkaz od Chrise. Máme tu nechat plnou krabičku a za lidský týden se v Noxu zastavit v Éadóchais cluiche. A je tu ještě jeden papírek, na kterém jsou vyzobrazeny různé předměty. Máme škrtlé kosti yamiyamů a tenhle jed. Zbývá nám jich ještě sedm. Řekl bych, že tohle bude jeho vánoční seznam přání. A my jsme jeho Santa."
"Proč bys z nás dělal Santu? Nejsme ani lidi," podivila se Cre.
Paipot pokrčil rameny. "To jentak usuzuji z kresbičky."
"Tentokrát bez rýmovaček?" Knute si nemohl nerýpnout. S tak hlubokým hlasem zněl směšně.
"Ale ne, jen vás jí raději ušetřím. Trápí tě to hodně?"

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.