Muzejní noc

22. září 2013 v 17:03 | Xena Xaviera |  Xena jde do světa
Ne, nemůžu uvěřit, že od muzejní noci uběhl již týden a já se o ní ani slovem nezmínila. Přitom jsem to plánovala, nespočetkrát jsem si říkala "dnes ten článek napíšeš".
Ale no co, týden není taková doba.
Původní plán byl sejít se s mými kamarády, přítelem a bratrancem, někde si v klidu zapařit a projít si tak jedno muzeum (což se lehce odchýlilo od mého původního plánu). Ale někteří lidé nepřišli, někteří odešli někde v půlce a záhadným způsobem se k nám připojilo pár náhodných...těžko říct, jak je nazvat... nových kamarádů?
Jako místo srazu byl zvolen Landronka fest, což ve mně vyvolalo obrovskou nechuť... co říct, já prostě ty festy nemusim. Naštěstí jsme se tam dlouho nezdrželi, jen jsme našli své kamarády a vyrazili do prvního muzea. A proti mé vůli to bylo Muzeum popu.
Musím se přiznat, že nejsem moc fanoušek hudby. Nijak moc mě muzeum neokouzlilo. Stejně jsme strávili víc času v hospůdce před ním.
Na tramvaj jsme čekali snad hodinu, mrzla jsem tam a modlila se, až jsme nakonec nastoupili do té správné a vydali se na Výstaviště. Cestou dva odpadli (chtěli do muzea architektury) a musím říct, že přišli o hodně.
Skoro nás z vytoužené tramvaje vyhodili, když náš debilní kamarád zkoušel kouřit z větračky (a tím nemyslím okénko, myslím větračku na střeše), ale nakonec to nějak dopadlo... a já byla proti své vůli odtažena do Lapidária.
A jsem fakt ráda, že mě tam dotáhli. Opravdu, opravdu moc. Jestli někdy budete mít šanci se tam podívat, neváhejte. Já vím, šutříky, není to pro každého… Ale mají tam opravdu krásné kousky. Užila jsem si to, i když bylo semtam podivné, jak se můj přítel a "náš nový záhadný kamarád" zpřátelili. Mám štěstí, že jsem na podivíny zvyklá.
Po lapidáriu se síly obrátily. A šlo se tam, kam jsem chtěla já. Do skleníku Fata Morgana.
Do Tróji jsme dorazili poměrně časně, tak jsme si ještě prošli Trojský zámek.
(Tamara, já, Petra, nový záhadný kamarád)
Vzali jsme ho sice šupem, ale já tam byla už minulou muzejní noc, tak mi to nevadilo. Překrásné kresby, mytologické výjevy, sošky...
A nakonec jsme zamířili do mého vysněného skleníku. Když jsme tam dorazili, téměř nás s přítelem opustil i zbytek výpravy - Petra, Tamara a záhadný kamarád. Zalekli se fakt mega mega moc dlouhé fronty. Nicméně vše dobře dopadlo, po tak půl hodině čekání jsme se dostali dovnitř. A tuhle část noci jsem si užila nejvíc.
Vím, že ostatní nejsou tak okouzlení kytkama, ale já byla jako v nebi. Vážně. Jednak tam bylo teplíčko, jednak tam byly květinky. Co víc si přát. Stihli jsme i kousek výkladu, takže jsem navíc obohacena pár neužitečnýma, zato ale zajímavýma informacema.
Naši poslední přátelé odešli, čímž se připravili o pohled přes sklo do vnitřku jezírka. A taky o cestu domů pěšky (odešli stihnout poslední bus).
(Květina a kousek mých vlasů)
Takže ano, z letošního ročníku MN jsem byla nadšená, těším se na příští rok, který snad líp naplánujem a stihnem tak projít víc muzeí.

A jak se letošní ročník líbil Tamaře?
Já na našem srazovém místě - Ladronkafestu - strávila o něco delší čas, než Teia, protože jsem s Petrou přijela dřív, tak jsme stihli i kousek koncertu Royalballs. Nebyli špatní, ale vyloženě odvázaná jsem z toho taky nebyla, někdy v půlce jsme odešli hledat ostatní, což mluví samo za sebe. Ale to je jen okrajová informace. Nakonec mi ani nebylo líto, že jsme potřebovali odejít z festu dřív, protože za moc teda nestál, pokud jste nepřišli s vlastním pitím vyloženě za účelem "pártyování".

Jak už jste mohli číst výše, naše výprava začla Popmuseem na Břevnově. Bylo opravdu malinké, takové dvě nebo tři místnůstky s oblepenými stěnami a výstavkami a náhodně postavenými kytarami. Nelituju, že jsme tam šli, já jsem spíše ten hudební maniak - jak jednou řekl jeden můj kamarád "jediná věc, o kterou se starám víc než o svoje vlasy, je můj hudební vkus." Nicméně, jsem ráda, že jsme šli zadarmo. Takže asi tak.
Jak už bylo řečeno, následovala cesta tramvají a Lapidárium. Dvojice, která se odpojila směrem do uměleckoprůmyslového muzea, byla prý nakonec velmi zklamaná. Já původně také plánovala raději umprum, ale jsem ráda, že jsem nešla. Lapidárium bylo naprosto nádherné. Pokud by nám příští rok vyšel čas, tak bych tam klidně šla znovu, tak moc se mi líbilo. A to nejsem milovník soch! A další malé oživení večera byl kamarádův kamarád, kterého jsme potkali před muzeem, prohodili pár slov a opět opustili.
Následoval (opět neplánovaně) Trojský zámek, který se mi také moc líbil, ale z Lapidária jsem pořád byla okouzlena víc. Ikdyž ty malby na stěnách neměly chybu. A aby se neřeklo, tak jsme v zámku a před zámkem pořídili i pár fotek, abychom měli na co vzpomínat. Dále jsme se vydali na Teinu vydupanou (haha!) Fata Morganu. Nevěděla jsem do čeho jdu vůbec, jenom se mi ten název docela líbil a představovala jsem si něco opravdu velkolepého. Fronty jsme se važně nejdřív zalekli, ale vydrželi jsme s přestávkami na lavičkách.
Musím ale říct, bohužel, že jsem nakonec z Fata Morgany moc nadšená nebyla. Myslím, že kdyby byl den a bylo tam míň lidí, tak se mi tam i líbí, ale takhle jsem byla ráda, když jsme byli konečně venku. Vadilo mi, že jsou všude lidi a já nemůžu jednoduše odejít, a že tam je tma, takže spíš koukám, jestli na kytky nešlapu, než cokoliv jiného. Jak už víte, odešli jsme chytit autobus, kam jsme se tak tak vecpali a pak si procestovali dvacet minut peklem. Dobře, zas tak hrozné to nebylo, z United Islands byla doprava ještě horší... ale o tom zas až v červnu, po aktuálním ročníku!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rony Rony | Web | 28. září 2013 v 11:49 | Reagovat

No nekecej, to seš ty? :) Tak to jsem netušila, že píšeš na blog.cz :)
Jsem jen otevřela tvůj blog a najednou ta fotka. Si říkám "hmm, tyhle 3 odněkud znám, že by ze třídy?" :D
Pěkný blog, určitě sem občas zavítám :)

2 Teia Teia | Web | 29. září 2013 v 15:20 | Reagovat

Já už tu píšu fakt předlouho, i když jsem párkrát měnila identitu. :)
Zavítej klidně, jen se nevyděs. Jestli jsem "divná" v normálním životě, tak tady odhaluji i některé "ještě divnější části mě samé". :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.