Nečekaný výjezd za hranice

31. července 2013 v 20:10 | Tamara |  Tamařin polyglotí koutek
Dlouho plánované vícedenní návštěvy rodiny mají své výhody i nevýhody. Jedna z výhod je, když si sami naplánují, kam všude se chtějí podívat a mají v autě jedno volné místo. Do ZOO, kde už jste spoustakrát byli vás samozřejmě nepozvou, proč taky? Ale na malý výlet do Polska pozvání přišlo a nebylo zamítnuto!
Konkrétně jsme se vydali za hranice přes Náchod do malého městečka Klodzko. A když říkám malé, tak opravdu myslím malé, ale pěkné taky, o tom žádná. Cesty byly většinou kamenné, uprostřed malého náměstíčka kašna a hned vedle krásná budova radnice. Nebo obecního úřadu. Nebo něčeho takového, pro mě je to vždy radnice, pardon.
Samozřejmě, že jsme jako správní turisté namátkově vybrali restauraci, kde se naobědváme, s myšlenkou na nějakou tradiční polskou klobásku (pro mě teda raději pyrožek) a nízké ceny. No, to se tak úplně nevyvedlo. Pravděpodobně jsme nevědomky narazili na nejdražší Klodzkou restauraci, kde jsme si museli dát těstoviny nebo řízek. Tak to by bylo.
Po obědě jsme se vydali na jedinou Klodzkou památku, pokud nepočítám kláštery. Proč je nepočítám? Poláci jsou přece svou vírou velmi známí, takže to u nich není žádný div. Jen v tomhle miniměstě byly kláštery dva - krásné, to se jim vzít zase nedá. V Krakowě mají pak třeba skoro čtyřicet klášterů, svou víru si tam najde opravdu každý. Naše památka byla ale stará Klodzká pevnost, která byla sama o sobě větší než celé město. Ale stálo to za to, vyhlídka tam byla krásná, vojensky zaměření lidé by se tam určitě vyřádili, ale malé děti začnou brzo bolet nohy, varuju!
Po prohlídce pevnosti jsme našli supermarket, koupili si pití a samozřejmě spoustu polských karamelek Krówek, bez nich to nejde. Já za sebe doporučuju ty hnědý, Goplana, ty jsou fakt karamel, co se nelepí na zuby. Ty žlutý, Lili, jsou víc cukrové, nic pro mě. A malý si samozřejmě odvezli hračky jako suvenýry, maminka prý nebude šťastná, kam to maj furt dávat! Celkově jsme teda celé město prošli asi tak třikrát, při hledání šmoulové zmrzliny pro sestřenku. Celkový čas i s prohlídkou pevnosti a obědem? Asi tak šest hodin... a malé děti chodí i jí pomalu.

Upřímně, stěhovat bych se do Polska teda nechtěla, protože ta doprava tam je fakt na provaz. I na silnicích jakoby mimo město, kde rozhodně lidi nechodí, musíte jezdit 50. Jasně, na to by každý kašlal, pokud by všude nebyly nekonečné kolony. A poláci mi jako lidi taky nějak moc nesedli, na ten první pohled. To třeba Italové mi sedli hned, tam jsem se cítila jako doma.

Ale abych je jen nehanila, Krówki maj fakt dobrý! (Ano, ve slově Krówki je měkké i, dle polštiny) A teď jen doufat, že nikdo z vás není zarytý polskofil...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.